Český výrobce elektrokol a koloběžek
6. 9. 2021
Technika jízdy na koloběžce není na první pohled nic složitého. Jde o hodně intuitivní záležitost a v podstatě lze říci, že na koloběžce dokáže jezdit každý. Pokud se však technice jízdy trochu pověnujete, bude se vám jezdit lépe, efektivněji zapojíte příslušné svalové partie, dojedete dál, rychleji a s menší námahou. Jak tedy na techniku koloběžkové jízdy?
Základem je správné nastavení koloběžky, zejména výšky řídítek. Postavte se na stupátko jednou nohou, druhou stůjte normálně na zemi a položte ruce na řídítka. Ve vzpřímeném postoji by ruce měly být pouze lehce pokrčené v loktech. Máte to? Pojďme tedy dále.
Postavte se na stupátko, odrazte se a… jedete. Není to nic složitého. Pokud se tedy vyvarujete několika základních chyb.
Odraz se provádí pouze přes špičku chodidla, nikdy přes patu. To je zcela zásadní – pokud se totiž budete odrážet přes patu a celé chodidlo nohy, zaděláváte si na zdravotní komplikace. Odraz přes špičku je nicméně absolutně přirozený a půjde vám z nohy v podstatě sám.
Teorie o tom, jak vysoko dávat koleno odrazové nohy, jsou všelijaké. Leckdo doporučuje zvedat koleno odrazové nohy k výšce řídítek, nicméně není to stěžejní. Odrážejte se tak, aby vám to bylo pohodlné. Nechte nohu, ať si s odrazem poradí sama. Když pak na konci koloběžkového odrazu použijete kotník, určitě neuděláte chybu.
Pokud jde o stojnou nohu, ta udělá při odrazu vždy dřep. Opakované podřepy jsou to, co váš při jízdě na koloběžce unaví nejvíce. Ostatně i nohy měníte hlavně kvůli tomu, že chcete dát odpočinout stojné noze, nikoliv té odrazové. Vaším cílem je tedy dělat dřep co nejmenší, a to zejména při pohodových výletech a jízdě na delší vzdálenosti. Pokud budete chtít jet rychleji, nebo dokonce závodit, hlubšímu dřepu se nevyhnete – i tak vždy mějte na paměti, že čím více a hlouběji budete dřepovat, tím rychleji se unavíte.
A ještě ruce. Ty jsou také nedílnou součástí odrazu, nezapomínejte na ně. Ruce při odrazu zůstávají v podstatě stále pouze lehce pokrčené v loktech. Vyhněte se nešvaru mnohých koloběžkářů v podobě „klikování“ na řídítkách. To opravdu není ideální technika jízdy.
Nedílnou součástí koloběžkové jízdy je samozřejmě výměna nohou. Bez té to nejde. Tedy jde, ale daleko nedojedete.
Opět to není nic složitého. Stojnou nohu vytočíte na patě špičkou směrem ven a tam, kde se vám uvolnilo místo, postavíte druhou nohu. A tak stále dokola. Zkušenější mohou měnit nohy přeskokem, což se vyplatí zejména při jízdě do kopce, neboť neztrácíte rychlost „zdržováním“ nohou na stupátku.
A jak často měnit nohy? Přistupte k tomu tak, jak je vám pohodlné. Obecně lze doporučit měnit nohy spíše častěji, tedy ne až v okamžiku, kdy vám stojná noha z dřepování začíná hořet. To už je opravdu pozdě. Zkuste výměnu po nějakých 4 – 6 odrazech na rovině a třech při jízdě do prudšího kopce. S tímto dávkováním nemůžete udělat chybu.
A jak na jízdu z kopce? Prostě postavte obě nohy na stupátko a nechte se unášet silnicí. Pokud budete chtít jet rychleji, musíte zmenšit odpor vzduchu. Zkuste se předehnout, pokrčit se v kolenou a prsa položit na řídítka. Pokud by vám i to bylo málo, zkuste závodní sjezdový postoj s nohama za sebou a koleny vmáčklými za rámovou trubku.
O technice koloběžkové jízdy bychom toho mohli napsat samozřejmě mnohem více. Nicméně všemu výše uvedenému je nutné předsadit toto – jezděte hlavně tak, aby vás koloběžkování bavilo. Technika, netechnika :)
Země
English
Deutsch
Slovenčina
